Mezi čili princezna Mezinka

V létě jsme s pániky lehávali u rybníka, vyhřívali se na sluníčku a dívali se na oblohu, jak se tam prohánějí ptáčci. A říkali jsme si, jaké by to bylo krásné, kdybychom ty ptáčky mohli všechny pochytat anebo aspoň hezky prohnat a vystrašit. Ráda ptáčky totiž honím a trhám a umím to fajně , jenže tak vysoko, abych ptáčky na tom nebi lapila, tak vysoko do oblak vyskočit prostě nedokážu. Tak jsme si s pániky u toho rybníka alespoň představovali, jak na podzim ty ptáčky všechny nádherně rozeženeme drakem. Drak, povídal pánik, drak je totiž takový papírový pejsek na dlouhém vodítku, co umí honit ptáčky po obloze. Jenže sotva léto skončilo, jako když sekne, začala hned zima. Žádný podzim, žádní draci. A ti ptáci nepochytaní si klíďo píďo odletěli do teplých krajin, a někteří dokonce ani neodletěli a naschvál a vyloženě mi k zlosti pořád brázdí oblohu nad mým čuracím křovím za barákem. Pranic jim nevadí, těm ptáčkům jedněm vykutáleným, že mi to tak trošku i vadí. Co trošku. Proč bych to nevy