Smrticí injekce
Po velmi dlouhé době jsem si uvědomila, když jsem si náhodou pročítala svůj webový deníček, ne že bych byla nějaká natvrdlá, pomalu myslící fenečka, to ne, jen mě to prostě dříve netrklo. Prostě jsem si po skoro dvou letech všimla, že mé deníčkové záznamy tady na tomto webu končí zápiskem s nápisem Injekce. A pak už jsem nenapsala nic. Nebudu vám vykládat, proč už jsem nic nepsala, protože je to jednoduché, nějak mi zkrátka zlenivěly pacinky. Mnohem závažnější je to, že by se mohlo třeba i myslet, že když po příspěvku s názvem Injekce už žádný další příspěvek nenásledoval, že jsem se vlastně po té injekci asi ani neprobrala. A proto nic už nenapsala. Ano, mohlo by se docela dost možná myslet, že ta injekce byla smrticí. Ale to bych teď asi dost těžko psala tyto řádky, že? Nebyla to smrticí injekce. Není to vůbec žádná pravda! Protože páník, a dokonce ani páníčka nejsou takoví gauneři, že by mě nechali dočista otrávit nějakou smrdutou smrticí injekcí. Žiju a daří se mi dobře. Fakt